Orlíček obecný

Orlíček patří mezi trvalky, které si získají srdce svou jemností a romantickým vzhledem. Jeho květy působí lehce a vzdušně, jako by nad záhonem poletovali drobní motýli. Typické ostruhy květů připomínají orlí drápy – právě podle nich získal orlíček své české jméno. V angličtině se mu říká Columbine, což vychází z latinského slova columba – holubice. Při určitém pohledu totiž květy připomínají pět holubic sedících v kruhu kolem pítka.

Orlíčky nejčastěji rozkvétají v jemných pastelových odstínech modré, fialové, růžové nebo bílé, objevit se však mohou i výrazné tóny žluté, oranžové či červené. Některé odrůdy mají dokonce velmi tmavé, téměř černé květy. Modrozelené listy jsou dekorativní nejen během kvetení, ale i po odkvětu, takže rostlina zdobí záhon po dlouhou dobu.

Přestože působí křehce, jde o překvapivě odolnou trvalku. Dobře zvládá chlad, vítr i občasné sucho. Nejlépe prospívá v polostínu, ale daří se jí i na slunném stanovišti, pokud půda příliš nevysychá. Vyhovuje jí propustná zem bohatá na humus a nesnáší dlouhodobě přemokřenou či podmáčenou půdu. Po odkvětu je vhodné odstřihnout odkvetlé květy, aby rostlina působila upraveněji. Orlíček je plně mrazuvzdorný a díky nenáročnému pěstování se hodí i pro začátečníky.

Patří mezi krátkověké trvalky, ale snadno se vysemeňuje a jednotlivé druhy se mezi sebou ochotně kříží. Díky tomu mohou v zahradě vznikat stále nové a překvapivé barevné kombinace.

Orlíček nádherně ladí s přírodně pojatými výsadbami a romantickými venkovskými zahradami. Skvěle se hodí do trvalkových záhonů, skupinových výsadeb pod stromy i ke skalkám nebo jezírkům. Krásně vynikne vedle srdcovek, kapradin, pomněnek, kosatců, růží, pivoněk, chrp horských, lučních kopretin či jarních cibulovin. Výborně doplní také jehličnany.

Velkou výhodou je, že orlíčky příliš nelákají slimáky. Je však potřeba myslet na to, že celá rostlina je jedovatá.