Hniloba špiček plodů u rajčat

Hniloba špiček plodů, často označovaná také jako suchá hniloba, patří mezi nejčastější problémy při pěstování rajčat. Přestože svým vzhledem připomíná některá houbová onemocnění, ve skutečnosti se nejedná o infekční chorobu. Jde o fyziologickou poruchu způsobenou nedostatkem vápníku v plodech, která může výrazně snížit kvalitu i množství úrody.

Jak hnilobu špiček plodů poznat

První příznaky se objevují na spodní části plodu, tedy na opačné straně než je stopka. Na špičce rajčete vznikají světle hnědé až tmavě hnědé skvrny, které jsou poměrně pravidelné a často zaujímají velkou část konce plodu. Postupně se propadají, zasychají a tmavnou.

Napadená místa jsou zpočátku suchá a kožovitá. Později mohou být druhotně osídlená různými houbami a bakteriemi, které způsobují další rozklad pletiv. To často vede k mylnému přesvědčení, že se jedná o houbovou chorobu. Ve skutečnosti jsou však tyto mikroorganismy pouze následným problémem, nikoliv původní příčinou poškození.

Proč hniloba špiček plodů vzniká

Příčinou je nedostatek vápníku v plodech. To ale nemusí nutně znamenat, že je v půdě vápníku málo. Často ho bývá dostatek, rostlina jej však nedokáže efektivně přijímat nebo transportovat do vyvíjejících se plodů.

Nejčastějšími příčinami jsou:

• nepravidelná zálivka a kolísání půdní vlhkosti,
• dlouhodobé přesychání nebo naopak přemokření půdy,
• přehnojení dusíkatými hnojivy,
• nadměrné dávky draslíku,
• chladná půda, která omezuje příjem živin kořeny.

Hniloba špiček plodů se proto často objevuje na stanovištích s intenzivním hnojením, zejména tam, kde je půda bohatá na dusík a draslík.

Prevence

Nejúčinnější ochranou je zajištění rovnoměrných podmínek pro růst rostlin.

Pravidelná zálivka

Rajčata zalévejte pravidelně tak, aby půda nevysychala, ale zároveň nebyla trvale přemokřená. Prudké střídání sucha a nadbytku vody výrazně omezuje příjem vápníku.

Vyvážené hnojení

Vyhněte se nadměrnému používání dusíkatých a draselných hnojiv. Přehnojené rostliny sice často vytvářejí mnoho listů a silně rostou, ale mohou mít problém se zásobováním plodů vápníkem.

Úprava půdy

Pokud je půda chudá na vápník nebo má nevhodné pH, lze před výsadbou nebo během vegetace zapravit ke kořenům dolomitický vápenec nebo mletý vápenec. Tím se zlepší zásoba vápníku i celkové podmínky pro růst rostlin.

Co dělat při napadení

Jakmile se na plodech objeví první příznaky, je vhodné co nejrychleji upravit zálivku a omezit případné přehnojování.

Účinným řešením je také aplikace vápníku na list. Vápník se totiž v rostlině poměrně špatně přesouvá z kořenů do plodů, a proto bývá listová výživa často rychlejší a účinnější než pouhé přidání vápníku do půdy.

Použít lze například přípravky určené pro listovou výživu s obsahem vápníku, jako jsou Wuxal Kalcium nebo Harmonie Vápník. Postřik je vhodné opakovat podle doporučení výrobce.

Silně poškozené plody je nejlepší odstranit, protože se již neuzdraví a zbytečně rostlinu vysilují. Nově nasazené plody však mohou být při včasném zásahu již zcela zdravé.

Hniloba špiček plodů sice dokáže zahrádkáře nepříjemně překvapit, ve většině případů ji však lze úspěšně omezit správnou zálivkou, vyváženým hnojením a včasným doplněním vápníku.